Enter your keyword

V protinacistickém odboji

První ústřední vedení ilegální KSČ bylo rozbito
gestapem v únoru 1941. Uniknout se podařilo pouze
Janu Zikovi, který posléze vybudoval druhé ústřední
vedení. Situace komunistického odboje se změnila
po napadení Sovětského svazu v červnu 1941, kdy
podstatně rozvinul svoji aktivitu a získal si sympatie
značné části české společnosti. Ilegální KSČ se stala
součástí celonárodního protiokupačního hnutí a na
podzim 1941 vedla jednání s ostatními odbojovými
proudy o vytvoření jednotného orgánu. Součástí
snah o integraci odboje byl též plán na vytvoření
Národního revolučního výboru inteligence, na kterém
pracoval novinář Julius Fučík, člen Zikova ústředního
vedení. To bylo odhaleno v létě 1942, následovala
poté ještě další dvě ústřední vedení. Aktivity
ilegální KSČ sahaly od vydávání odbojového tisku, přes
zpravodajství či agitaci v továrnách až po sabotážní
činnost. V květnu 1945 vystupuje KSČ z ilegality a stává
se významným aktérem povstání proti okupantům.
Její představitelé se snaží mimo jiné zabránit účasti
vojáků Ruské osvobozenecké armády (tzv. vlasovců)
v bojích na straně povstalců. Řada členů či
sympatizantů KSČ zemřela na nacistických popravištích
nebo byla zavražděna v koncentračních táborech.

Vedoucím představitelem druhého ilegálního ústředního vedení KSČ byl obuvník
Jan Zika (archiv Jaroslava Čvančary)

Panel 11_foto 2_FuĒk-

Juliu Fučíkovi se podařilo sepsat v pankrácké věznici působivé dílo nazvané
Reportáž psaná na oprátce, v jehož závěru přiznal, že za účelem odvedení
pozornosti gestapa od významných osobností české kultury oznámil jména
některých odbojářů. Upravený text se stal později základním kamenem Fučíkova
kultu, který měl inspirovat mladou generaci v boji za komunistické myšlenky.
Krycí legitimace Julia Fučíka (archiv Jaroslava Čvančary)

Panel 11_foto 3_Trnavecek-

Fučík přišel s myšlenkou vydávat také satirický ilegální časopis
Trnaveček, pro který vytvářel karikatury (archiv Petra Koury)

Panel 11_foto 4_Vanƒura-

V čele organizace Národní revoluční
výbor inteligence, která měla
zapojit intelektuály a umělce do
komunistického odboje, stanul
spisovatel Vladislav Vančura, který byl
posléze v období druhého stanného
práva popraven. Po válce se k němu
KSČ hlásila, i když byl v roce 1929 ze
strany vyloučen
(archiv Jaroslava Čvančary)

Panel 11_foto_5_Jaburkova-

Novinářka Jožka Jabůrková byla
předválečnou pražskou zastupitelkou
za KSČ. Zatčena byla již v březnu
1939, vězněna byla v koncentračním
táboře Ravensbrück, kde byla
31. července 1942 umučena
(archiv Jaroslava Čvančary)