Enter your keyword

Stranické úchylky

Výpoveď Clementisa a posledné výsledky vyšetrovania ukazujú, že ani u skupiny Husák–Novomeský nešlo teda o ‚chyby’ a ‚úchylky’, ale že tu máme do činenia s organizovanou protistraníckou frakcionárskou bandou, ktorá svojou separatistickou, podvratnou prácou vedome a úmyselne rozbíjala jednotu Republiky a snažila sa v jej rámci fakticky udržať t. zv. ‚samostatný slovenský štát’, aby vo vhodnej chvíli odtrhla Slovensko od Republiky, a ktorá zámerne hamovala vývin k socializmu a orientovala sa v podstate na reštaurovanie kapitalizmu.

Z projevu Štefana Bašťovanského na zasedání ÚV KSČ (únor 1951)

Organickou součástí života komunistické strany
byly opakující se vnitřní krize spojené s hledáním
nepřátel mezi členy, jejich vylučováním, či dokonce
perzekucí. Podle některých odhalených údajných
zrádců byly nazývány různé stranické úchylky. Mezi
hlavní patřily trockismus, bucharovština a titoismus.
Tyto tendence zákonitě zasáhly také československé
prostředí již v prvorepublikovém období. Velká
diskuse vypukla také v souvislosti se sovětskými
monstrprocesy v druhé polovině třicátých let. Hledání
zrádců ve straně se opět stalo aktuálním na počátku
studené války. Na rozdíl od předválečné doby
kauzy československých „úchylkářů“ nekončily jejich
vyloučením a hanobením. Řada z nich byla vězněna,
či dokonce fyzicky zlikvidována.

Fotografie z časopisu Světozor s titulkem parodujícím moskevské procesy.
Bylo v něm uvedeno, že bandita Záviš Kalandra se doznal k tomu, že zavraždil
Přemysla Otakara II. na Moravském poli, 1936 (MXX)

Ve dnech 31. května 1950 až 8. června 1950 byl československým komunistickým režimem zinscenován v soudní budově v Praze na Pankráci vykonstruovaný proces s "vedením záškodnického spiknutí proti republice", tzv. proces "Milada Horáková a spol. Na snímku: Obžalovaní Oldřich Pecl (vlevo) a Záviš Kalandra před soudem.
***dobový text***    Proces s třinácti velezrádci a buržoazními rozvratníky před soudem na Pankráci. ***dobový text***

Jednou z obětí politických procesů po únoru 1948 byl
Záviš Kalandra (1902–1950). V letech 1923–1936 byl členem KSČ, odešel
v souvislosti s kritikou moskevských procesů. Na snímku společně
s Oldřichem Peclem (1903–1950), který byl na počátku dvacátých let
členem Kostrufry (studentské komunistické frakce), před Státním soudem
v Praze, 4. června 1950. Popraveni byli společně s Miladou Horákovou
a Janem Buchalem 27. června 1950 (Národní archiv)

Jedním z terčů propagandy
byl po roztržce Jugoslávie
s Moskvou Josip Broz
Tito (1892–1980). Jeho
karikatura vyšla v časopisu
Dikobraz v rámci kampaně
doprovázející proces
s Rudolfem Slánským a dalšími
bývalými komunisty v roce 1952
(MXX)

Panel_7_foto_4_brozura-kopie-

Propagandistická brožura kritizující
jugoslávský vývoj vyšla v roce 1950 (archiv Petra Blažka)

Panel_7_foto_5_Clementis_vtip-

Karikatura představitele slovenského buržoazního nacionalismu Vladimíra
Clementise z pera Štefana Bednára vyšla 15. března 1951 v časopise Nové slovo.
Dne 2. prosince 1952 byl Clementis popraven (MXX)