Enter your keyword

Srpnová okupace

Chci vám otevřeně říci, že tento fakt považujeme za hrubý nedostatek, chybu, že vstup vojsk do Československa považujeme za předčasný akt, který velmi uškodil, a i napříště bude velmi škodit naší komunistické straně, ale také mezinárodnímu dělnickému a komunistickému hnutí.

Alexander Dubček na jednání delegací KSSS a KSČ v Moskvě (26. srpna 1968)

O zahájení invaze armád pěti států Varšavské smlouvy
se vedení KSČ dozvědělo v pozdních večerních
hodinách 20. srpna 1968. Většina jeho členů násilné
obsazení Československa odmítla a označila tento krok
za okupaci. Současně však armáda dostala pokyn, aby
vzhledem k početní převaze nekladla postupujícím
okupačním jednotkám odpor. Značná část domácí
společnosti projevila otevřeně nesouhlas s okupací,
která přinesla řadu mrtvých československých
občanů v ulicích. Velkých sympatií se znásilněné
Československo dočkalo v zahraničí, které tyto
události srovnávalo s krvavě potlačenou maďarskou
revolucí v roce 1956.

Panel_17_foto_2_vaclavak-

Sovětské tanky na Václavském náměstí 21. srpna 1968 (Národní archiv)

Dne 22. srpna 1968 se ve Vysočanech uskutečnil
mimořádný sjezd KSČ, na kterém se poprvé
a naposledy českoslovenští komunisté postavili
Moskvě. První tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček
byl již 21. srpna 1968 společně s předsedou
vlády Oldřichem Černíkem, předsedou
Národního shromáždění Josefem Smrkovským,
předsedou Národní fronty Františkem Krieglem,
tajemníkem ÚV KSČ Josefem Špačkem a Bohumilem
Šimonem unesen do Sovětského svazu. Do Moskvy
později odletěl prezident republiky Ludvík Svoboda
spolu s několika dalšími politiky a snažil se o domluvu
se sovětskou stranou. Výsledkem byl podpis
moskevského protokolu, který znamenal kapitulaci.
Snaha Dubčeka a jeho spolupracovníků o zachování
alespoň částečně reformního kurzu nebyla úspěšná
a skončila jeho rezignací v dubnu 1969. Po nástupu
Gustáva Husáka do čela KSČ byl návrat autoritativního
modelu vlády urychlen. Při prvním výročí okupace byly
masové pouliční demonstrace v Praze, Brně, Bratislavě
a dalších městech již potlačeny československými
bezpečnostními složkami, příslušníky Československé
lidové armády a Lidových milicí.

Sovětští vojáci na Staroměstském
náměstí, srpen 1968. V pozadí
upoutávka na výstavu o sovětském
umění dvacátých let (Národní archiv)

Nejradikálnější formu odporu zvolil
Jan Palach a jeho následovníci.
Byl mezi nimi také člen Okresního
výboru KSČ v Jihlavě a pracovník
Motorpalu Evžen Plocek. Čestnou
stráž na jeho pohřbu 12. dubna 1969
drželi také příslušníci Lidových milicí
(archiv Aleše Plocka)

Panel_17_foto_1_mapa-

Mapa Československa se zakreslenými pohyby invazních vojsk 21. srpna 1968
(Operace Dunaj)

Panel_17_foto_6_BRNO-

Při prvním výročí srpnové okupace potlačovali pouliční demonstrace také
příslušníci Lidových milicí. Na snímku z Brna z 21. srpna 1969 je vidět ležící tělo
zastřelené Danuše Muzikářové (ABS)

Panel_17_foto_5_nasivka-

Nášivka Lidových milicí pro uniformu
(archiv Jaroslava Čvančary)