Enter your keyword

Protikomunistický odboj

Metoda komunismu je široce založený pokus o mezinárodní nedorozumění; je to pokus roztříštit lidský svět na kusy, které k sobě nepatří a nemají si co říci. Co je dobré na jedné straně, nemůže a nesmí být dobré na druhé straně; jako by nebyli tady i tam lidé fyziologicky a morálně titíž.

Karel Čapek: Proč nejsem komunistou (1924)

Protikomunistický odboj bývá spojován s obdobím
od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989. Takto
je časově vymezen zákonem č. 262/2011 Sb.,
o účastnících odboje a odporu proti komunismu,
na jehož základě bylo oceněno již několik tisíc
osob za svou aktivitu proti totalitnímu režimu.
Označován bývá jako třetí odboj, který navazoval na
protirakouskou a protinacistickou rezistenci. Tento
výklad zužuje protikomunistický odboj na stoupence
prvorepublikových tradic. Ve skutečnosti byl širší
a zahrnoval také například zastánce slovenské
samostatnosti. Je důležité připomenout, že proti
komunistické ideologii se vymezovala řada osobností
a politických proudů před únorem 1948. Osobní
zkušenost s bolševiky měly již po roce 1917 desítky
tisíc československých legionářů.
Formy protikomunistického odporu se postupně
měnily. Do roku 1956 byl výrazný také ozbrojený
odpor, který vyvíjela řada odbojových skupin.
Organizovány byly částečně za pomoci exilu
a západních tajných služeb. V roce 1949 vznikla
Rada svobodného Československa. Důležitou roli
hrály také západní rozhlasové stanice, zejména
Rádio Svobodná Evropa. Do Československa byly
pašovány exilové knihy a časopisy. Po roce 1956 se
odpor projevoval jinými formami, hlavně peticemi,
vydáváním a rozšiřováním samizdatu či vytvářením
opozičních skupin. V období pražského jara působily
Klub angažovaných nestraníků a K 231. V prosinci 1976

vznikla Charta 77 a od dubna 1978 působil Výbor
na obranu nespravedlivě stíhaných. Na konci
osmdesátých let vznikla řada nezávislých iniciativ, mezi
nimi Hnutí za občanskou svobodu a Demokratická
iniciativa. Jiná situace panovala na Slovensku, kde byla
opozice spojená především s katolickou církví.

Jednu z odbojových skupin založili synové hrdiny protinacistického odboje
pplk. Josefa Mašína. Zleva Ctirad a Josef Mašínovi (archiv Zdeny Mašínové)

Panel_18_foto_4_RFE-

Studio československé redakce Rádia Svobodná Evropa v Mnichově
(archiv Pavla Tigrida)

Panel_18_foto_1_horakova-

Na popravišti skončila řada účastníků třetího odboje, mezi nimi také
JUDr. Milada Horáková (Národní archiv)

Panel_18_foto_5_vtip-

Vtip nakreslil Vladivoj Tomek.
Zabaven byl v prosinci 1959
při domovní prohlídce. Dne
17. listopadu 1960 byl Tomek jako
poslední protikomunistický odbojář
popraven (ABS)

Panel_18_foto_6_letak-

Leták nezávislých iniciativ
s pozvánkou na demonstraci
k 28. říjnu 1988 (Libri prohibiti)