Enter your keyword

Pražské jaro

Navrhujeme řešit vážné a neodkladné problémy současného života podle svého nejlepšího vědomí a svědomí; myšlenky a plány, které nás přitom vedou, nespadly lacino do klína. Vyplývají z tvrdých a mnohdy draze zaplacených zkušeností minulých let

Akční program KSČ (1968)

Zásadní mezník v dějinách KSČ představuje období
pražského jara. Alexander Dubček po zvolení prvním
tajemníkem ÚV KSČ v lednu 1968 vyhlásil reformní
program, jímž chtěl překonat krizi komunistického
režimu mající řadu příčin. V reakci na politické uvolnění
na jaře 1968 velmi rychle ožila občanská společnost.
Vedení KSČ se záhy ocitlo pod tlakem sovětské
strany a jejích spojenců, kteří kritizovali plánované
reformy a liberalizaci poměrů, jež se nejvýrazněji
projevila v kultuře a médiích. Pohyb byl také viditelný
v komunistické straně, která získala v této době
nebývalou popularitu. V září 1968 se měl odehrát
sjezd KSČ. Obava konzervativců z výměny stranických
funkcionářů byla jedním z důvodů srpnové invaze do
Československa.

Přesně v 17 hodin  9.srpna přístálo na ruzyňském letišti v Praze zvláštní letadlo z Bělehradu, na jehož palubě  přicestovala na krátkou oficiální návštěvu do Československa delegace ústředního výboru Svazu komuniostů Jugoslávie, vedená předsedou SKJ a prezidentem Socialistické federativní republiky Jugoslávie Josipem Brozem Tito.  ***dobový text*** Prezident Josip Broz Tito(vlevo) a první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček

Alexander Dubček (1921–1992) vyrůstal v Sovětském svazu. V roce 1939
vstoupil do ilegální Komunistické strany Slovenska a roku 1944 se zúčastnil SNP.
V letech 1955–1958 studoval v Moskvě. V roce 1963 byl zvolen prvním
tajemníkem ÚV KSS. Postupně se dostal do opozice vůči Antonínu Novotnému,
kterého v lednu 1968 vystřídal v čele KSČ. Stal se hlavní tváří pražského
jara a získal velkou popularitu. Po 21. srpnu 1968 se postavil proti okupaci
Československa a byl společně s dalšími československými politiky unesen
do Moskvy. Souhlasil s podpisem moskevského protokolu. Jeho nástupcem byl
17. dubna 1969 zvolen Gustáv Husák (1913–1991). Dubček byl o několik měsíců
později vyloučen z KSČ a pracoval jako mechanizátor. V prosinci 1989 byl
zvolen předsedou Federálního shromáždění ČSSR. Na snímku s Josipem Brozem
Titem při jeho návštěvě Prahy 9. srpna 1968 (ČTK / foto: Jiří Rublič)

Panel_16_foto_4_bratislava

Setkání představitelů KSČ a budoucí varšavské pětky v Bratislavě 3. srpna
1968. Na snímku jsou zachyceni Alexander Dubček, Leonid Iljič Brežněv,
Erich Honecker, Walter Ulbricht, Vasil Biľak a Josef Smrkovský (ÚSD AV ČR)

V této těžké situaci se obracíme
k vám, sovětští komunisté, vedoucí
představitelé KSSS a SSSR, s prosbou
o poskytnutí opravdové pomoci a
podpory všemi prostředky, které máte k
dispozici. Pouze s vaší pomocí je možno
vyprostit ČSSR z hrozícího nebezpečí
kontrarevoluce.

Ze „zvacího dopisu“, který patrně na začátku srpna 1968 adresovali Alois Indra,
Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Vasil Biľak sovětskému
vedení s žádostí o intervenci v Československu. Dopis byl napsán v ruštině
(ÚSD AV ČR)

Panel_16_foto_2_program-

Obálka Akčního programu KSČ,
duben 1968 (MXX)

Panel_16_foto_3_dalnopis-

Dálnopis prvního tajemníka ÚV KSČ
Alexandra Dubčeka varující regionální
organizace KSČ před sjezdem K 231
vznikl necelé dva týdny po návratu
představitelů KSČ z Moskvy, kde
Leonid Brežněv označil K 231 za
hlavní nástroj „kontrarevoluce“
v Československu, 16. května 1968
(ÚSD AV ČR)

Panel_16_foto_6_reporter-

Obálka časopisu Reportér, 31. července 1968 (archiv Petra Blažka)