Enter your keyword

Mezinárodní komunistické hnutí

Exekutiva Komunistické internacionály je oprávněna požadovat po členských stranách vyloučení jednotlivců nebo celých skupin, které poruší disciplínu mezinárodního hnutí. Má také pravomoc sama vyloučit z Komunistické internacionály každou stranu, která jedná v rozporu s rezolucemi světového kongresu.

Ze Stanov Komunistické internacionály, přijatých na jejím II. kongresu 4. srpna 1919

Bolševici se nikdy nevzdali myšlenky šíření
komunismu. Věřili ve světovou revoluci a očekávali
ji každým okamžikem, ať již v průběhu 1. světové
války, nebo těsně po ní. Sázeli přitom hlavně na
revoluci v Německu. V Evropě ve stejné době
vznikaly komunistické strany, vyhraňující se vůči
sociálním demokratům. V letech 1919–1943 existovala
Komunistická internacionála (Kominterna) se sídlem
v Moskvě. Své členy svázala 21 body, které je
z hlediska struktury a činnosti podřizovaly sovětským
zájmům a výrazně omezovaly vnitrostranickou
demokracii. Její členkou byla také KSČ. Po 2. světové
válce na Kominternu navázalo Informační byro
komunistických a dělnických stran (Informbyro),
existující v letech 1947–1958. Informbyro se stalo
nástrojem sovětské politiky, využito bylo například
v létě 1948 ve sporu s Titovou Jugoslávií.
Státy sovětského bloku byly Moskvě podřízeny
a kontrolovány rovněž prostřednictvím ekonomické
organizace zvané Rada vzájemné hospodářské
pomoci (1949–1991) a z vojenského hlediska
Varšavskou smlouvou (1955–1991). Vojenský pakt
vedle agresivních plánů nakonec likvidoval také
projev vzdoru uvnitř sovětského bloku v srpnu
1968 v Československu. V předchozích letech
„vyřešily“ sovětské tanky též problémy v NDR (1953)
a v Maďarsku (1956). Vlastními silami polští komunisté
potlačili v prosinci 1981 Nezávislé samosprávné
odborové hnutí Solidarita.

Deluded Russian peasants at Vladivostok parading with banners of Lenin (left), Marx (centre) and Trotsky (right), when an uprising against Bolshevism seemed imminent.

Průvod ve Vladivostoku s portréty zakladatelů marxismu a bolševického Ruska.
Vpravo je portrét Lva Trockého, který byl později deportován ze Sovětského
svazu a na pokyn Stalina zavražděn v Mexiku, 20. léta (ČTK / foto: Mary Evans)

Panel_4_foto_2_komunisticka_internacionala-
Zasedání RVHP(Rada vzájemné hospodářské pomoci) - velký sál Černínského paláce
Zasedání se zúčastnili představitelé všech členských států rady, SFRJ a KLDR. Zasedání RVHP(Rada vzájemné hospodářské pomoci) - velký sál Černínského paláce. Zasedání se zúčastnili představitelé všech členských států rady, SFRJ a KLDR. Na sn Celek-pohled do sálu při zasedání.

Záběr z jednání členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci,
Jugoslávie a KLDR v Černínském paláci, 5. června 1973 (ČTK / foto: Jiří Karas)

Panel_4_foto_4_Madarsko_1956-

Sovětský tank T-34 zničený maďarskými povstalci v Budapešti, 1956 (Wikimedia)

Sovětský tank před budovou Československé obchodní banky 21. srpna 1968
(ABS)

Členové politického sekretariátu Komunistické internacionály
v roce 1935. Stojící zleva Otto Ville Kuusinen, Dmitrij Manuilskij,
Klement Gottwald, Wilhelm Pieck, sedící zleva Georgi Dimitrov,
Palmiro Togliatti, Wilhelm Florin (Klement Gottwald 1896–1953)