Komunistický manifest
Komunisté pokládají za nedůstojné, aby tajili své názory a úmysly. Prohlašují otevřeně, že jejich cílů lze dosáhnout jen násilným svržením celého dosavadního společenského řádu. Nechť se panující třídy třesou před komunistickou revolucí! Proletáři v ní nemají co ztratit, leda své okovy. Dobýt mohou celý svět. Manifest komunistické strany (1848)
Manifest komunistické strany (1848)
Hospodářský rozvoj 19. století akcentoval naléhavost
řešení sociálních otázek. Tyto problémy se staly živnou
půdou pro hledání idealistických řešení v podobě
„utopického socialismu“ nebo anarchismu. V únoru 1848
vyšel v Londýně poprvé Manifest komunistické strany,
jehož autory byli trevírský rodák a vystudovaný právník
Karel Marx (1818–1883) a syn továrníka z Barmenu
Bedřich Engels (1820–1895). Němečtí autoři v něm
popsali cestu k násilnému uchopení moci komunisty,
které označili za údajný revoluční předvoj proletariátu.
Přestože se jednalo o rozsahem malý spis, stal se
programovým východiskem radikálních levicových
proudů. Marxisté věřili v nutnost revoluční změny
společnosti. Stát byl podle jejich učení základní
politickoekonomická organizace třídní společnosti,
hlavní mocenský prostředek ekonomicky vládnoucí
třídy, ochraňující daný společenský pořádek
a potlačující odpor vykořisťovaných tříd. Po nastolení
diktatury proletariátu mělo dojít k vytvoření beztřídní
komunistické společnosti. Stoupenci marxismu patřili
mezi zakladatele První internacionály (1864) a Druhé
internacionály (1889).
Karel Marx (Národní muzeum)
Barikáda vytvořená stoupenci Pařížské komuny v roce 1871.
Tříměsíční revoluční vláda se odvolávala také na marxismus (foto: Bruno Braquehais / BHVP)
Druhé české vydání Komunistického manifestu (Národní knihovna ČR)
V roce 1878 byla v břevnovskéhospodě U Kaštanu založenaČeskoslovanská sociálnědemokratická strana.
Prvnímpředsedou byl Josef BoleslavPecka, jehož pamětní deska senachází na pražském Pohořelci
(foto: Matěj Baťha / Wikimedia)
Snímek z návštěvy předsedy vládyAntonína Zápotockého na výstavě
o dějinách komunistického hnutívPamátníku osvobození na Vítkově
v roce 1948
(Antonín Zápotocký ve fotografii)
